Dnes jsem potkala | Hřejivá výzva

Napiš o cizím člověku, kterého jsi dnes viděla | 5.9.2017Byl to celkem běžný druhý školní den, nic moc se dít nemělo. Jako každý rok, i letos jsme měli v plánu číst školní řád, což je, jak si asi všichni studenti vzpomínají, děsná nuda. Známe ho všichni odpředu dozadu, podepisujeme papír, že jsme se s ním seznámili… Continue reading Dnes jsem potkala | Hřejivá výzva

Jak jsem se zahřá(va)la

Dvacátý první březen, první jarní den, přišel jako nic. Vždyť ještě docela nedávno bylo září, já chytala inspiraci a s pomocí Iris jsme daly dohromady Hřejivou výzvu. Půl roku jsme se pak každá potýkala s jednotlivými úkoly třiačtyřiceti bodů výzvy a nebyly jsme samy - přidala se k nám slušná řádka milých lidí, skvělých blogerů… Continue reading Jak jsem se zahřá(va)la

Doušek z odvaru zvaného kniha

A nebo taky doušek živé smrti. Ve středu jsem přemýšlela, který ze svých nápadů začít realizovat, abych tento úkol mohla splnit. Ve čtvrtek jsem zjistila, že vůbec nevím, kde začít, o čem vlastně psát, jestli to vůbec má cenu. Zkrátka jsem měla jakýsi blok. No a dnes - dnes jsem přišla ze školy, sedla do… Continue reading Doušek z odvaru zvaného kniha

Pátrání po zámeckém strašidlu

Psolicejní stanicí se rozeznívalo ticho prostoupené tichými oddechy spícího psolicisty. Německý ovčák Hubert zrovna snil o talíři přetékajícím voňavými špekáčky, a tak ho zprvu vyzvánění telefonu neprobudilo. Přístroj však byl neodbytný a ani imaginární vůně špekáčků nedokázala přehlušit ten nepříjemný, rachotivý zvuk. Hubert se probudil a chňapl po aparátu. Rozespale zabručel do sluchátka a poslouchal,… Continue reading Pátrání po zámeckém strašidlu

Umíš plavat?

Inspirováno jedním moudrým příběhem, který mi kdysi kdosi vyprávěl...Agathias studoval celý svůj život, učil se od těch nejlepších filosofů a mudrců. Pocházel ze zámožné rodiny a o finance na studium nikdy neměl nouzi. Těšil se oblibě mezi děvčaty a často mu lidé jeho možnosti a osud záviděli. On sám se snažil být všestranným, vědě přikládal… Continue reading Umíš plavat?

Město

Kopec, vyjímající se za městem, ozářilo ranní slunce. Krajina se probouzela, hrála všemi barvami jara. Klouzavé podrážky mých bot stoupaly vzhůru, abych si odpočinul od světa. Kluk jako já, co žil celý život za hradbou vysokých paneláků, obklopen všudypřítomným hlukem lidského života, občas potřebuje vypadnout. Kecnul jsem si na lavičku a zadíval se směrem k… Continue reading Město

Náhodná

Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře. Život plyne jak voda a smrt je jako moře. (Voskovec, Werich, Ježek)Jaká náhoda, že se mi podařilo vyfotit slunce pár vteřin před tím, než zmizelo.... :)I když se to nezdá, ve skrytu duše jsem částečný perfekcionista. Ti, kteří mě znají, tomu stěží uvěří, protože rozhodně nemám tendence… Continue reading Náhodná

…když se mají rádi

Nedočkavě pohlédl na své hodinky,přemýšlel, zda jí zavolat nebo to nechat být.Řekla, že se vrátí zpět během chvilinky,ať klidně odpočívá, strach že není třeba mít.Uplynuly dvě hodiny od bouchnutí dveří,s nervozitou čeká ve svém prázdném bytě,vždyť je to jenom holka, která každému věří,vždyť je to jen malé, nezkušené dítě.Svému strachu podléhá a telefon vyzvání,místo jejího… Continue reading …když se mají rádi

Ze života fotbalového míče

Kolem osy se otáčím,rotuji tam a zase zpět,dech obecenstvu vyrážím,měním fotbal a jeho svět.Kolem hřiště obíhám,sem a tam hloupě putuji,pravidla hry dobře známa stejně někdy švindluji.Kope se do mě bez rozmyslu,kope se do mě s rozmyslem.závisí na konečném číslu,nikoli zda v pořádku jsem.Když vletím do brány, bývám slavný,zdobí mě podpisy kopáčů.Když mířím jinam, jdu do… Continue reading Ze života fotbalového míče

Nemám slov

Příběh odehrávající se před rokem 1950. Příběh, který je starý minimálně šedesát pět let. Jenže který z toho nekonečna příběhů vyprávět? Který by měl být sdělen předně a jaký se ztratí mezi jinými bezvýznamnými? Nekonečno bezvýznamných příběhů tvoří jeden velký, významný a neopomenutelný celek.Scházeli jsme se jako každé ráno. Byli jsme jen čísla, jež se… Continue reading Nemám slov