Období

prázdný čas a plná hlava přemýšlení o štěstí každá další dobrá zpráva nic dobrého nevěstí holé stromy, hukot větru ozývá se za oknem vyhřátost se z tvého svetru nějak ztrácí každým dnem noci dlouhé, dny zdlouhavé počítám je na prstech příroda nás jarem klame ty máš starost, já mám vztek vychladlý čaj nechutná mi horký… Continue reading Období

Babylon

došla mi slova, zbytky sil inkoust se vylil na papír chybí mi verše, noc je tichá a múza cizí řečí vzdychá bilingvní sny mě často budí nevím, jak zeptat se, když nevím kudy zaplétám myšlenky do slov a vět copak chci bloudit přes celý svět?   zlobím se na sebe - má je to vina… Continue reading Babylon

Básničky z Mekáče

Tak nějak jsem nabyla dojmu, že mé články moc nikoho nezajímají. Nevím, jestli jsem si představovala, že mé životní dobrodružství bude někdo napjatě sledovat, nebo jestli jsem doufala, že to bude dobrodružnější, než to nakonec je, nicméně cítím lehkou skepsi. Znáte to - doufáte, že si vaše fotky prohlédne rodina, že se vám třeba někdo… Continue reading Básničky z Mekáče

Srdcebol

rozbouřené city razí cestu skrze oceán od radosti do nesnází noříme se každý sám   chutnají mi jarní vůně optimismus neokoral a přesto cit v lásky lůně zubu času neodolal   první rok i druhé léto tonula jsem v modrookém pověz mi však, Nicoletto, co jej čeká dalším rokem   jak široké vedou cesty jimiž… Continue reading Srdcebol

Co když?

Věnováno iluzi pro NiueNěkdy mám strach a ptám se sama sebeNěkdy mám strach vůbec na něco se ptátCo zbude ze snů, budou-li bez tebeCo zbude z přání, jež nebudeš si přátNěkdy se bojím, a tak hledám si skrýšNěkdy před strachem skrz slova utíkámCo je to život, po kterém netoužíšCo je to láska, když prožíváš ji… Continue reading Co když?

Haiku plná dobrodružství

Konec května a začátek června se pro mě nesly ve znamení neustálého dobrodružství a napětí. Rozhodně nemůžu říct, že bych se stihla na chvíli nudit. A teď jsem tady, je půlnoc z dvacátého na jednadvacátého června, ve vzduchu je cítit léto (ne, že by snad už pár týdnů nebylo) a můj úvodní text překypuje slovesem… Continue reading Haiku plná dobrodružství

Rozkvetlá haiku

Přelom dubna a května byl... přelomový. Musela jsem změnit řadu svých plánů. Nejela jsem na setkání fóra mládeže, naštěstí jsem už mohla na Svět knihy. Bylo hezky i ošklivo, všechno kvetlo. Hodně jsem četla a fotila knížky. A také Bertíka, jak je vidět na fotkách. Je to taková směsice, řekla bych. Květen totiž byl různorodý.… Continue reading Rozkvetlá haiku

(dub)nová haiku

Ze zbytku březnových a většiny dubnových haiku mám dobrý pocit. Hlavně ale z fotek. Najednou je totiž velmi jednoduché, skoro stejně přirozené jako dýchání, chodit s foťákem na krku a zvěčňovat tu pomíjivou jarní krásu. Zlatý déšť, rozkvetlé stromy, pučící květiny, modré nebe, zelenou trávu. Všechno zpívá, voní a i když se mám jinak (možná… Continue reading (dub)nová haiku