Báseň na rozloučenou

Určena k přednesu, avšak nikdy nepřednesena. Pro O. (Napsáno v den, kdy jsme četli Wolkera, byli na únikovce a léčili horečky.) Procházka ve Stromovce se sestrou... a počínající jaro. Myslím, že ho všichni potřebujeme (už zase). Rudé růže, rty rozpraskanéWolkerovy verše v pražských uličkáchRaději snít, než vědět, co se staneNež nechat lásku chodit po špičkách… Continue reading Báseň na rozloučenou